Zde zveřejňujeme články, které původně vyšly v časopise Psí sporty. I v nich můžete najít inspiraci pro řešení situací, ve kterých se nacházíte se svým mazlíčkem.
Pes na půlky
Psí sporty 03/2022
Dotaz:
Oslovila jsem chovatelskou stanici, kde inzerovali štěňátka k zadání. Chovatelka mi navrhuje, abych si vzala štěně do spolumajitelství, že zaplatím jen půlku ceny, a na oplátku ona bude určovat záležitosti ohledně zapojení mého psa do chovu. Má to nějaká rizika? Poloviční cena mě docela láká, o chovu toho moc nevím, takže by se mi vlastně docela hodilo, kdyby někdo rozhodoval za mě.
Lenka H., Zlín
Odpověď:
Milá Lenko,
Spoluvlastnictví či spolumajitelství psa je nepochybně možná varianta. Chovatelé tento postup docela využívají. Určitě se může jednat o oboustranně výhodný vztah, ale má to i svoje rizika.
Psa můžeš mít i s někým „na půl“ – pak jde o spolumajitelství. Ale, jak víme, pes je živá bytost, nejde ho doopravdy rozpůlit. Na všem se tedy musí spolumajitelé dohodnout.
Když si koupíš „celého psa“, nikdo ti nebude mluvit do toho, jestli půjdeš na výstavu, nebo na zkoušku a kdy, jestli máš psa upravovat tak nebo jinak. Jestli pes půjde na bonitaci. Jestli se má vykastrovat nebo pokud se má zapojit do chovu, „s kým“ to bude.
V případě spolumajitelství psa s chovatelem jsou toto všechno případy, kdy chovatel chce mít situaci pod kontrolou. Nepochybně si do spolumajitelství nechá zvíře, u kterého vidí potenciál uplatnění v chovu. Chovatel obvykle doufá, že všechno klapne, a že potomci ponesou jméno jeho chovatelské stanice. Tedy chovatel bude chtít, aby se splnily podmínky pro zařazení do chovu, pokud jde o účasti na výstavách, případně mohou být do chovu povinné zkoušky nebo zdravotní testy. Hned vzniká otázka – kdo to se psem všechno „oběhá“ a kdo to bude platit? Pokud jde o fenku, budou odchována štěňata u chovatelky nebo u druhého spolumajitele? Kdo to bude platit? A jak se pak rozdělí zisk z prodeje štěňat nebo z krytí? Kdo bude hradit veterinární náklady? Kdo zaplatí sousedovy roztržené kalhoty?
Musím upozornit, že v občanském zákoníku není nic moc. Leda to, že spoluvlastníci mají rozhodovat společně a podílet se na nákladech podle velikosti svého podílu. Když se nedohodnou, rozhode soud. Vzhledem k rychlosti soudů vás můžu ujistit, že takové rozhodnutí padne asi za „100 let“, takže už to bude passé. Proto je velmi důležité se na všech možných situacích dohodnout předem a ideálně písemně, i když i tak vás nemusí napadnout všechno, co zrovna vám život přinese…
V každém případě doporučuji spoluvlastnictví jen zkušenějším pejskařům, kteří dokážou posoudit, jaké výhody a nevýhody z toho vztahu plynou.
,